Přirozenou autoritu si musíte zasloužit

V tomto roce jsem se zapojila do projektu pro začínající učitele, kde působím jako provázející učitelka. Již dlouho jsem přemýšlela o tom, jak pomoci začínajícím učitelům a tohle je skvělá příležitost s nimi pracovat. Velmi mě těší, že jsou to mladí lidé, kteří chtějí být učiteli a program je pro ně příležitostí, jak se dále posouvat a jak na sobě pracovat, aby byli dobří učitelé a aby učitelskou profesi zvládali s jistotou a elegancí. Již na prvním setkání se nám vykrystalizovala některá témata, se kterými si v praxi musí poradit, ale k nimž jim chybí teoretické znalosti nebo praktické osvojení pod záštitou zkušenějšího kolegy. Jsou mezi nimi hlavně: hodnocení (co, jak, kdy hodnotit), cíle a metody (k čemu prakticky jsou a jak s nimi v hodině pracovat), autorita (jak získat autoritu přirozeně a nevynucovat si ji), class management (jak zvládat problémy ve třídě, jak třídu "uřídit"), komunikace (jak komunikovat s dětmi/rodiči) a motivace (jak motivovat žáky, třeba i středoškoláky).

V tomto a následujících příspěvcích bych chtěla shrnout základní principy pro rozvoj potřebných kompetencí učitele i konkrétní tipy, které by (nejen začínajícím) učitelům mohly pomoci. Všechny vychází z mé praxe a je proto možné, že přehlédnu některý z aspektů, který by bylo vhodné doplnit. Budu proto ráda za zpětnou vazbu a doporučení k doplnění.

Když učitel vstupuje před novou třídu a od jeho žáků ho dělí třeba i méně než 10 let, přemýšlí hodně nad tím, jak si získat respekt tak, aby hodinu dokázal uřídit a nesesypalo se mu vše na hlavu. "Přirozená autorita" je přáním každého učitele, ale sama mu do klína nespadne. Jak je možné pomoci vybudování přirozené autority a vzájemnému respektu? Z mé zkušenosti je nutné pracovat na několika věcech.

Za prvé je to vzájemná důvěra. Žáci potřebují vědět, že vám mohou důvěřovat, že se nachází v bezpečném prostředí. Naslouchejte svým žákům, buďte empatičtí. Žáky nesrovnávejte a nenálepkujte. Nikdy nevynášejte informace žáků / z hodiny a nesdílejte je dále. (Pokud se objeví problém, k jehož řešení je potřeba další osoba, komunikujte o tom se žákem. Požádejte jej o svolení nebo mu vysvětlete, proč je potřeba zapojit do řešení další osobu.) Pomáhejte žákům nacházet JEJICH vlastní řešení problémů, nevnucujte jim své, neřešte problémy za ně, ale buďte jim oporou.

Vzájemnou důvěru můžete posílit (případně i ochránit), pokud při problémovém chování budete používat popisný jazyk - "viděl jsem" "slyšel jsem tě" "všiml jsem si, že" při pozorování chování v hodině, nebo "nenašel jsem v tvé práci ..." "práci jsi odevzdal tři dny po termínu" při (nedostatečném) plnění zadané práce. Velmi se vyplácí nemluvit jen o pocitech a dojmech ale opírat se o "třetí bod" - důkaz (v podobě zadání úkolu / zápisu v sešitu / testu / třídnici / diáři). Pokud pracujeme se "třetím bodem", komunikujeme tím: "Já osobně nemám problém, ale tady jsou nějaké důkazy o tom, že ... a to teď řeším, ten třetí bod." Pokud se žákem mluvíme o nějakém problému, měli bychom vždy směřovat k řešení (proč se to děje, jak to řešit, kdo a jak může pomoci)

Buďte pro své žáky důvěryhodní i tím, že je vaše chování předvídatelné, jasně čitelné a dobře komunikované. Pomoci vám k tomu mohou viditelná sdílená pravidla/očekávání. Pokud máte nastavena jasná pravidla, stále se k nim vracíte a vyžadujete jejich dodržování, budete pro žáky čitelní. Spadají sem i předem jasná kritéria pro hodnocení práce atp. Pokud např. vždy budete trvat na dodržování daného termínu odevzdání, budete hodnotit práci podle předem oznámených kritérií atp., vaše zpětná vazba bude vnímána jako spravedlivější a důvěryhodnější, protože bude konzistentní. Nezapomeňte ale nikdy na lidský přístup. Veďte žáky k tomu, že o problémech je nutné včas komunikovat. Pokud tak činí, diskutujte s nimi o řešení problémů, které vedou k tomu, že pravidla nejsou schopni dodržet. Důvěřujte svým žákům, pokud vás opakovaně nenapálí. A i když ano, snažte se jim to po nějakém čase odpustit a zkusit to s nimi znovu od čistého stolu. Zejména v pubertě dělají spoustu přešlapů a v pozdějších letech jsou z nich skvělí, zodpovědní žáci.